Zbytky hradu Talmberk se nachází na jižním okraji stejnojmenné vsi v hlubokém zalesněném údolí Talmberského potoka na strmém skalnatém ostrohu.


Protáhlá podoba ostrohu předurčila tvar hradní dispozice a jeho rozdělení na předhradí a vlastní hrad. Předhradí tvořilo severní část hradního areálu a od okolí bylo odděleno dodnes zčásti zachovalým příkopem. Předhradí, v němž bývalo umístěno hospodářské zázemí hradu, je dnes změněno výstavbou domů, takže jeho původní podobu nelze již rekonstruovat. Vlastní hrad zaujímal nevelký prostor. Je ho čelní hradba byla kolmá k přístupové cestě. V parkánu mezi hradbou a příkopem stávala budova s dvojitou vstupní branou, která již téměř zanikla. Zachovala se z ní jen její vnitřní část. Na východní straně chránila bránu mohutná třípatrová okrouhlá věž, jejíž základy byly až na úpatí hradního vrchu a která tvořila zároveň hlavní část hradní fortifikace. Západně od brány v rohu čelní hradby se nacházela další stavba, jejíž zbytek je dnes zcela vyplněn zříceným zdivem a překryt betonovou deskou. Účel této stavby není znám, pravděpodobně však měla za úkol chránit také hradní bránu. Proti čelní hradbě v jižní hradbě v jižní části hradního areálu stával palác. Z něho se zachovala jen část vnějšího obvodového zdiva, takže jeho původní podobu nelze rekonstruovat. Na východní a západní straně byl areál vlastního hradu uzavřený hradbami, k nimž snad byly přistaveny dřevěné hospodářské budovy. Východní hradba se zčásti zachovala, ze západní jsou jen skromné zbytky. K opevnění hradu patřily i parkány na úbočích ostrohu, dnes zčásti využité pro zahrady, a zaniklý rybník.

Hrad Talmberk pravděpodobně založil Hroznata z Úžic z moravského rodu Kouniců. V letech 1248 - 1286 byl purkrabím Pražského hradu a za služby prokazované králi Václavovi II. Poprvé je existence hradu nepřímo doložena v roce 1297, kdy se připomíná Vilém z Talmberka - snad syn Hroznatův. V roce 1312 se psal po Talmberku Jošt, prokazatelně Hroznatův syn, který brzy po roce 1213 získal Černice a Kácov a stal se předkem rodu Černických z Kácova. V roce 1316 se na Talmberku připomínají potomci zemřelého Viléma, bratři Diviš a Nezamysl z Talmberka. Diviš žil ještě v roce 1353. V letech 1357 - 1374 náležel hrad Ješkovi z Talmberka a v letech 1357 - 1382 Vilémovi z Talmberka. V roce 1390 byl majitelem hradu Diviš z Talmberka. V tomto roce se hradu protiprávně zmocnil Havel Medek z Valečka a Diviše uvěznil. Teprve v roce 1397 na základě rozhodnutí zemského soudu Diviše propustila a hrad Talmberk mu vrátil.

Další zpráva o Talmberku je z roku 1473, kdy náležel Bedřichovi z Očedělic. V roce 1487 patřil hrad Bedřichovi ze Šumperka a Talmberka, který v roce 1488 jednal o jeho prodeji majiteli sousedního ratajského panství Bohuslavovi ze Vamberka. K uzavření smlouvy, ale nedošlo. Potom veškeré zprávy o Talmberku mizí, až v roce 1533 se připomíná jako příslušenství čestínského panství, které vlastnil Michal Slavata z Chlumu. Ale to byl již pustý.

Od té doby byl hrad Talmberk ponechán svému osudu, obyvatelé podhradní vsi z něho rozebírali kámen na stavby a postupně, zvláště v průběhu 18. a 19. století, začali stavět svá obydlí i hradním areálu.