KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
FRÝDLANTSKO
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Přírodní zajímavosti
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Etnografický subregion Blatsko [ Etnografický subregion ]

Zeměpisné vymezení
Rozsáhlá, rovinatá, úrodná krajina jižních Čech prostírající se od Soběslavi přes Veselí nad Lužnicí po České Budějovice a od Týna nad Vltavou na východě po Jindřichohradecko na západě.

Historicko-národopisné vymezení
Po národopisné stránce jsou jihočeská Blata jednou z nejzajímavějších a dodnes živých oblastí. Rolníci vysoušením blat získávali velice kvalitní půdu, která zajišťovala kraji blahobyt. Oblast Blat a jižních Čech šířeji se dlouho vyvíjela jednotně, pod správou Rožmberků a Schwarzenbergů, což mělo vliv na formování jednotlivých regionů.

Lidová architektura
Původní stavby byly jako jinde v Čechách roubené, ale brzy se uplatňují výlučně zděné, vápnem omítané. Základní tvar půdorysu je "francký" uzavřený dvorec . Při vesnické zástavbě se uplatnily prvky barokní a empírové architektury, štíty statků a sýpek - špejcharů - byly zdobeny plastickými štukami i barevně. Tento typ honosné výstavby je obecně znám jako tzv. selské baroko . Statky bývají umístěné čelní stranou obytného stavení k návsi nebo cestě, kde se střídají dům - špýchar. Štuky zdobí celé průčelí i špýchar, stejně jako vjezd s postranní brankou. Nejvýraznější výzdoba připadala na vlastní štíty.

Kroj
Blatský nebo-li blaťácký kroj se udržel v běžném užívání až do 3. čtvrtiny 19. století. Byl velmi bohatě zdoben mistrovskými ornamentálními výšivkami uplatňujícími se na všech částech kroje. Dodnes se zachovalo nepřeberné množství částí i celých krojů v muzeích i soukromých sbírkách. Ženy nosívaly měkké živůtky na knoflíčky, bohatě zdobené výšivkami a našitými krepinkami, knoflíčky, pentličkami a různými cetkami. Bohatě nabírané sukně ze šerky sahaly až ke kotníkům. Také na zástěrách se uplatnilo umění blatských vyšívaček. Kabátky špensry měly hluboký výstřih a bohatě vyšívané límce a kraje rukávů. Výšivky a krajky zdobily i košilky. Kolem krku nosívaly bohaté Blaťanky šňůrky skleněných korálků nebo granáty s dukáty. Unikáty jsou velkoryse zdobené ženské plíny , které z hlavy splývají po zádech a halí téměř celou postavu. Mívají rozměr 2 x 2 m a váží až několik kilogramů. Všechny součásti mužského kroje byly také bohatě vyšívané. Oděv byl přirozeně méně barvitý. Rybníkářství Třeboňska přineslo kroji také ojedinělou výzdobu doběla očištěnými kapřími šupinami.

Lidový tanec
Z historie je doložen tanec do kolečka, doprovázený zprvu jen zpěvem, později hrou jednoho dudáka. K nejdéle dochovaným tancům patří dívčí chorovody - chození s lítem nebo zbytky letniční hry - na královnu . Součástí svatebního obřadu bývala svatební kola žen s nevěstou v podobě zavíjené , při nichž byla nevěstina hlava zavita do velké pleny. Období masopustu je, tak jako jinde, časem magických tanců zajišťujících vzrůst konopí, lnu, ječmene i brambor v příštím roce. Obchůzku provádějí tanečníci přepásáni bílou plenou s hlavami ve vysokých kloboucích zdobených stovkou papírových květů.

Lidová hudba
Nejrozšířenějším lidovým nástrojem jsou přirozeně dudy, kterým se říká bzikalky, a jako jinde v Čechách hrají dudáci hrou hbitou v čtvrtečních a osminových hodnotách. Tečka u noty se nepoužívá, prodloužení nahrazuje koruna. Přesto má hra blaťáckých dudáků svá specifika. Dudy běžně hrávaly v malé selské muzice. V 19. stol. docházelo ke sdružování dud s několika plechovými nástroji. Světské lidové písně nesou nepopiratelné stopy vlivu chorálu. Toto povědomí bylo velice silné a projevilo se v tonalitě a melodice lidových písní.



Literatura:
Národopisné regiony Čech a Moravy

Texty:
Zuzana Gregorovičová
Zbyněk Žůrek

Fotografie:
Petr Dvořáček
Karel Šmirous
Zbyněk Žůrek

Hudební ukázky:
poskytlo Vydavatelství Gnosis
Vydavatelství Písnička

Videoukázky:
František Synek
Zbyněk Žůrek

Vydáno ve spolupráci s občanským sdružením Folklorum.
Provozovatel serveru www.FolklorWeb.cz

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.FolklorWeb.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 372 org. 24, 24.02.2005 v 13:52 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba