KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
FRÝDLANTSKO
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Přírodní zajímavosti
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Teorie o nálezech v jeskyni Býčí skála [ Archeologická památka ]

Teorie o nálezech v jeskyni Býčí skála

"Člověk je nepochybně nejzajímavější tupec, jakého si lze představit.
I z těch nejzřejmějších faktů dokáže vytvořit naprosto nesprávné závěry."
Mark Twain


Obsah stránky:
  • Obraz Z. Buriana
  • Teorie dr. Wankela
  • Teorie dr. Martina Kříže
  • Teorie Jan Kniese
  • Teorie Z. Webera 1982, J. Nekvasila a spol. 1985


Interpretace nálezu, jež odkryl dr. Wankel, je předmětem mnoha teorií a některých přitom velmi odvážných až nepravděpodobných. Touto záhadou se zabývaly a zabývají jak vědecké kapacity tak i laikové, ale nikdo zatím nepodal důkaz či alespoň nejpřiatelnější verzi, co se tehdy vlastně stalo. Takže tento tzv. "pohřeb" zůstává stále záhadou. Dále uvedené teorie jsou jen nejvýznamější částí celé řady nejrůznějších dohadů.

Je velmi odvážné tvrdit, co se tenkrát vlastně událo, protože dr.Wankel bohužel nezanechal podrobnou zprávu a protože o některých nálezech vůbec není známo, kde se nacházejí. Ne všechny nálezy jsou totiž uloženy ve vídeňském muzeu. Antropologie 19. století se bohužel kosterními nálezy zabývala jen zběžně nebo vůbec a neví se co s nimi dr. Wankel vlastně udělal, protože ve Vídni jsou pouze dva skelety, které jsou navíc neúplné. Není vyloučena verze, že dr. Wankel nalezené kostry pietně pohřbil. Je těžké po sto letech hledat pravdu.

V dnešní době je běžné při archeologických vykopávkách vést podrobnou dokumentaci, zapisovat, zakreslovat a fotografovat uložení nálezu a pečlivě zaevidovat každou maličkost, která třeba může vést k objasnění celého nálezu. Díky tomu je možné později zkontrolovat správnost závěrů, ale bohužel něco takového v minulém století nedělali ani nejlepší profesionálové. Nelze se proto divit, že zpráva dr. Wankla je v ohledu na dnešní dobu tak nepřesná a chudá. Svou nálezovou zprávu už dr. Wankel nestačil publikovat a tak nám musí postačí jeho romantické vylíčení:



Teorie dr. Wankela

"Dlouhý slavnostní průvod se pohyboval opuštěným údolím, až pomalu dospěl k jeskyni. Byl to pohřební průvod! Na dřevěném, bronzovým plechem a železem pobitém voze ležela mrtvola. Vůz táhli dva oři a za ním šli ozbrojení muži, kteří vedli ve svém středu mnoho žen a dívek. Byly to krásné, mladé dívky, oděné v cenných oděvech, zdobené pestrými perlami ze skla i jantaru i zlatými a bronzovými šperky. Bohatý vlas měly svázán zlatými stuhami, na ramenou jim zářily zlatavě spony, na rukou a nohou měly zlaté a bronzové náramky a přezky. Kráčely smutně a za nimi šla velká skupina lidí s množstvím obilí, obětními nádobami a zvířaty na porážku, aby dala milovanému náčelníkovi do hrobu plody polí a chovatelství.

Před jeskyní se průvod zastavil. V její předsíni, sporým denním světlem magicky osvětlené, byla zřízena hranice a vedle ní kamenný oltář. Pak byla mrtvola i s vozem položena na hranici a vše zapáleno. Oheň s praskotem vzplanul a osvětlil hroznou a krutou scénu, která následovala. Ženy a otroci byli odvlečeni dovnitř, oloupeni o šperky, povražděni, některým byly uťaty ruce, jiným rozpolcena hlava a vraždění neustalo, dokud nebyly všechny oběti usmrceny. Také koně byli rozčtvrceni a jejich údy byly rozházeny po jeskyni. Nádoby s obětními dary byly srovnány na hromadu a vše bylo posypáno zuhelnatělým obilím.

A když pohřební obřady skončily, nahrnuly davy lidí na mrtvoly obrovské kvádry a celou předsíň pokryly štěrkem a pískem, aby chránily posvátné místo před znesvěcením a zahladili stopy pohřbu. Tehdy byly také zakryty stopy dávné kovářské dílny. Byl to pohřeb náčelníka, kterého museli do hrobu následovat ženy, otroci i koně.

Takto ve své knize Bilder... , vylíčil dr. Wankel dramatické události, které se podle jeho nálezu měly v Býčí skále odehrát před více než nějakými třemi tisíci lety.

Přesně v souladu s Wankelovým popisem namaloval akademický malíř Zdeněk Burian svůj známý obraz.

O svých výzkumech podal dr.Wankel jedinný výklad. Domníval se, že předsíň jeskyně sloužila jako místo kultovní, kde byl uspořádán pohřeb nějakého velmože nebo náčelníka rodu, který zde byl spálen na hranici v dřevěném, železem a bronzem okovaném voze. (Wankel, ač lékař, se nikde nevyjadřuje o pohlaví jedince nalezeného na voze a ani dnešní odborníci nedávají na tuto otázku odpověď možná proto, že právě tato kostra stejně jako většina ostatních v muzeu chybí.) Na jeho pouti do záhrobí jej doprovázely jeho ženy, otroci a zvířata. Kolem hranice leželo 40 těl převážně mladých žen a několika mužů. Některým obětem byly usekány ruce a nohy či rozpůleny lebky. Lidské oběti byly doprovázeny také milodary.

Novodobé výzkumy antropologů Moravského muzea v Brně a Národního muzea v Praze, ale ukázaly, že některé kostry složené Wankelem patří rozdílným jedincům, také řada žen byla podstatně starší, než uvádí Wankel a v prostoře bylo také více mužů.

Počet lebek ve Vídeňském muzeu (kde jsou nálezy uloženy) přesně odpovídá Wankelovu seznamu, horší je to však s určením pohlaví. V muzeu se nachází 40 lebek, některé celé z jiných jsou jenom zbytky.

Podle nových výzkumů, které provedl dr. Stloukal s doc. Szilvássym ve Vídni, patří ze 40 lebek 10 nedospělým jedincům (z toho třem dětem), kde je velice těžké určit pohlaví osoby pouze z lebky. Ze dvou lebek zbyly pouze úlomky, kde se také nedá určit pohlaví jedince; a dále ze zbývajících je 17 mužských a 11 ženských. Pokud jde o stáří pak největší množství osob zahynulo ve věku mezi 30 a 40 lety (11 mužů a 7 žen) v mladším věku mezi 20 a 30 lety zemřela jedna žena. Tři mužské lebky patřily zemřelým ve věku mezi 40 a 50 lety a dvě osoby (muž a žena ) zemřely ve stáří 50 až 60 let. U dalších dvou žen a dvou mužů se stáří nedá určit, ale je jisté že to byli dospělí jedinci. Podle seznamu dr. Wankela bylo přitom určeno pohlaví jen u 16 lebek, dalších 24 je bez určení. Vypadá to tedy , že dr. Wankel u většiny nalezených koster pohlaví konkrétně neurčoval, ale získal celkový dojem, že jde o dívky.

"Vše bylo na závěr pokryto vápencovými balvany a pískem", píše dr.Wankel. Podle Wankla byly kameny uloženy do jeskyně, když dohasínaly ohně na žárovištích, neboť kameny jsou zespodu vypálené až do vápna. Avšak v roce 1985 upozornili geologové A.Přichystal a J.Dvořák na možnost, že Wankel si zaměnil sintr (jeskynní vápenitý sediment) s vrstvami vypáleného vápence od ohnišť. V roce 1993 tuto teorii Antonín Přichystal dokázal pomocí geochemických a petrografických metod.

Co ale naprosto nezapadá do teorie dr. Wankla, jsou pozůstatky pravěké kovárny u jižní stěny naproti velkému žárovišti. Sám Wankel píše: "zde již nebyly kostry a ozdobné předměty, nýbrž stopy po dílně, kovárně železa a bronzu." Byly zde nalezeny například kovářské kleště, kladiva, kovadliny, dláta a klíny, hřeby, nože i licí formy z kamene a bronzu. Dr Wankel se domníval, že kovárna musela být v jeskyni už delší dobu tzn. dlouho před pohřbem. Naskýtá se však otázka, proč by mělo k rituálnímu pohřbu dojít na místě, kde se pracovalo?




Teorie dr. Martina Kříže

Známý krasový badatel z přelomu století, JUDr. Kříž (jinak c.k. notář ve Ždánicích) neviděl v Býčí skále pohřebiště s obětmi a tryznou, nýbrž pouze "místo, kam se v 2. nebo 3. století před n.l. před nepřátelským vpádem uteklo několik rodin, které zde po určitý čas bydlely, vzavše s sebou věci k živobytí potřebné a drahocennější část svého majetku; úkryt jejich však byl vypátrán, osoby povražděny a zboží jejich zapáleno".
Dr. Kříž se ale vůbec nezabýval některými okolnostmi a vybíral jen ty, které potvrzovaly jeho domněnku. Domníval se, že oheň v prostoře mohli lidé rozdělávat pouze u severní stěny v blízkosti otvoru, kterým mohl unikat kouř ven a na místě těchto ohňů k přípravě potravy objevil dr.Wankel žároviště. Nalezenou keramiku považoval dr. Kříž pouze za kuchyňské nádoby a všechny šperky jsou prý jen zbytky drahocenějšího majetku, který si utečenci do Býčí skály ukryli před nepřátelským vpádem. Nepřítel je však vypátral, vnikl do jeskyně a z krevní msty pobil utečence, zejména žen a děti, zapálil dřevěné chýše, které si tam utečenci kvůli vlhku a mrazům postavili a pobral nejlepší majetek. Teprve později během let bylo vše náhodně pokryto balvany, spadnutými ze stropu.

Co ale ohořelá lidská kostra na voze? Dnes je běžně doloženo, že takovéto uložení významných jedinců bývá u rituálních pohřbů halštatské doby. A proč by se obyvatelé předsíně nebránili? Do Býčí skály bylo poměrně těžké se dostat a příchozí nepřátelé by jistě museli být spatřeni a čtyřicet lidí je dost na obranu. Kdyby se obyvatelé Předsíně bránili, jistě by to bylo na nálezové situaci poznat.



Teorie Jan Kniese

I další známý krasový badatel Jan Knies postavil svůj výklad proti dr.Wanklovi a částečně i proti dr. Křížovi. Knies soudil, že asi před dvěma tisíci let se v Předsíni usadila tlupa zámožných potulných kovářů, kteří procházeli krajem a obchodovali s místním obyvatelstvem. Z nejasného důvodu se znepřátelili s okolními obyvateli a ti, v době kdy většina mužů byla pryč za obchodem, přepadla a pozabíjela zbylé obyvatele jeskyně. Když se vrátili muži nalezli už jen hromadu mrtvol. Své mrtvé zde zanechali i se vším příslušenstvím, těla pokryly vrstvou kamení, aby došly svého vzkříšení, ve které věřili. Z bývalé bohaté výpravy tak zbylo jen několik ochuzených mužů, kteří smutně odtáhli dál.
Tento výklad zní trochu jako tajuplná báje, ale není tak nepravděpodobný. Jan Knies se také přiklání k rituálnímu pohřbu a jeho verze by také vysvětlovala výzkyt pravěké kovárny v zadní části Předsíně.



Teorie Z. Webera 1982, J. Nekvasila a spol. 1985

Podle jejich interpretace se v jeskyni měla ukrýt skupina lidí se zemědělskými zásobami (produkty dílen a obchodu), která měla být zabita pádem jeskynního stropu, jež sama způsobila. Podle této interpretace se měly v Předsíni jeskyně nacházet nad sebou dvě jeskynní dutiny. Spodní z nich měla být lidmi vydřevena a zajištěna proti pádu, ale v důsledku katastrofického výbuchu, ke kterému mělo dojít smícháním třaskavého plynu nebo prachu se vzduchem, se celá spodní dutina zřítila a pohřbila pod sebou lidi i zvířata. Předpokládali, že se jednalo o výbuch oxidu uhelnatého, metanu, důlního plynu nebo prachu z obilí či moučného prachu při neopatrné manipulaci.

Tato hypotéza je celá postavena především na spekulacích a proti ní se objevilo mnoho pádných argumentů: Metan, oxid uhelnatý nebo důlní plyn nejsou ve zvýšené koncentraci známy ze žádné jeskyně světa a ani teoreticky není dost dobře možné zdůvodnit, jakým způsobem by v takové prostoře jako je Předsíň Býčí skály došlo k jejich zvýšené koncentraci.

Dále vytvoření výbušné směsi z moučného nebo jiného prachu je taktéž nemožné, při vlhkosti vzduchu v Býčí skále, která se pohybuje mezi 90 - 100 %. Proč by se skupina lidí uchylovala do takto špatně přístupné jeskyně, kde navíc hrozil pád stropu, když v celém údolí je mnoho jiných jeskyní, k jejich účelu vhodnějších. Také pád stropu z velké výšky společně s výbuchem by jistě poznamenal mrtvoly lidí a zvířat i nalezené předměty, čehož by si jistě všiml i dr. Wankel.

Jistě každý odborný zájemce má právo vytvořit si svou vlastní hypotézu, když se s nálezy dostatečně seznámí a třeba tím napomůže k objasnění této záhady. Ale dostavit se na "místo činu" s poznámkou "tak tady to bylo?!" jak tvrdí očití svědkové o některých autorech této hypotézy, je trochu zarážející.

Jak vyplývá z uvedených faktů, jisté je pouze to, že dr. Wankel v Předsíni Býčí skály objevil něco, co dodnes nedává mnohým lidem spát a vzbuzuje naši fantazii. Sotva kdy budeme moci s určitostí říci, k čemu vlastně před staletími došlo.

ZDROJ:
ZO ČSS 6-01 Býčí skála

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 27.09.2004 v 10:17 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba