KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
FRÝDLANTSKO
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Přírodní zajímavosti
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Naučná stezka Stezka historií Buštěhradu [ Naučná stezka ]

Začátek: u silnice autobusové stanice v Buštěhradě
Konec: u silnice autobusové stanice v Buštěhradě
Délka: 1,5 km
Počet zastávek: 25
Zaměření: historie
Typ stezky: pro pěší
Náročnost: lehký terén - po ulicích obce
Čas pro prohlídku: 1 hodina
Značení: panely doplněné šipkami
Doba návštěvy: bez omezení
Mapa: Praha - západ
Stav stezky: dobrý
Pověřená obec: Buštěhrad

Stezka historií Buštěhradu

V polovině 15. století vybudoval nad osadou Buštěvsí na místě starší tvrze pozdně gotický hrad Jindřich Kolovratský z Libštejna. Byla to doba po husitských válkách a při stavbě se proto počítalo s možností dobývání i pomocí dělostřelectva. Hrad byl vystaven na severní straně rozsáhlé plošiny, pouze k severu bylo možno využít k obraně strmý svah. Na všech ostatních stranách proto vzniklo několik pásem opevnění. Přístup, chráněný baštami a bránami, byl možná pouze po mostech. V západní části opevnění byla vystavěna mohutná polygonální věž.
V té době se za nezletilého Ladislava Pohrobka stal správcem Českého království Jiří z Poděbrad. Jeho odpůrci v čele s Oldřichem z Rožmberka vytvořili odbojnou Strakonickou jednotu. Členem této jednoty se stal také buštěhradský pán Jindřich Kolovratský z Libštejna. Jiří z Poděbrad se nakonec rozhodl k vojenskému tažení proti odbojným pánům. Obléhal i Buštěhrad (čtyři dny v květnu roku 1450), ale bez úspěchu. Jiří z Poděbrad byl však i přes tento dílčí neúspěch konečným vítězem.
Posledním Kolovratem na buštěhradském panství byl Zbyněk Novohradský. Přestože byl katolík, účastnil se vzpoury českých stavů proti Ferdinandovy II. Habsburskému. Povstání však skončilo roku 1620 porážkou na Bílé Hoře. Zbyněk Novohradský měl jako katolík štěstí - vyvázl nakonec pouze s peněžitou pokutou.
V roce 1632 porazil u Prahy Albrecht z Valdštejna saské vojsko. To však na ústupu stačilo vyplenit a vypálit i Buštěhrad. Po válce přišla ještě morová epidemie, při které údajně vymřelo všechno obyvatelstvo obce. Vlastníci panství museli přivést ze svého panství nové osadníky. Hrad již nebyl nikdy obnoven. Naopak, při výstavbě buštěhradského zámku sloužil jako zdroj stavebního kamení. V ruinách hradu bylo poddaným povoleno vystavět si domky. Nejprve se stavělo na volném prostranství, později i na místě sutin. Některé dnešní domky jsou jen upravené hradní paláce. Přesto ještě na začátku 18. století dosahovaly zbytky polygonální hradní věže do výše čtyř pater. Dokládají to obrazy Josefa Šembery z roku 1922.
V letech 1699 - 1705 byl pro Annu Marii Františku, vévodkyni Toskánskou vystavěn zámek, který byl o padesát let později upraven do pozdně barokní podoby podle návrhu K. I. Dienzenhofera. Dnešní vzhled dostal zámek po přístavbě bočních křídel a zámecké kaple (1814 - 1816). Zámek se stal soukromým habsburským majetkem a v roce 1918 ho jako státní velkostatek převzala Československá republika.
Zajímavé jsou souvislosti osobami, které opustili Francii po Velké francouzské revolucí. V r. 1798 zde pobývali trapisti z kláštera Bellafontaine. V témže roce zde bydlela i dcera popravené královny Marie Antoinetty. Azyl zde našel v letech 1833 - 1837 i svržený francouzský král Karel X společně se svým vnukem Jindřichem. Jako Jindřichův vychovatel do Čech přišel i stavební inženýr Joachim Barrande. Na rozdíl od všech ostatních již v Čechách zůstal natrvalo. Seznámil se se špičkami tehdejší české společnosti a když na žádost Kašpara hr. Šternberka vyměřoval železnici údolím Berounky do Radnic, nalezl u Skryjí zkameněliny. Zaujaly ho natolik, že jejich sběru a popisu věnoval celý zbytek života. Svoje sbírky nesmírné vědecké hodnoty nakonec odkázal Národnímu muzeu v Praze.
V Buštěhradě prožil své dětství i novinář a spisovatel Ota Pavel. Bydlel v domku nedaleko rybníka u svého dědečka. Dějiště některých jeho knížek je jen malý kousek po proudu Berounky od míst, kde Joachim Barrande sbíral své trilobity...
Gotický hrad v Buštěhradě zmizel. Barokní zámek a jeho zahradu čeká asi podobný osud. V 80 letech byl převeden Státní vědecké knihovně, která zde měla své depozitáře. K plánované opravě již nedošlo pro nedostatek peněz. Po listopadu 1989 opět zámek měnil své majitele. Dnešní vlastník však nechává zámek chátrat dál.
Zámeckou kapli nechal císař František Josef I. přebudovat na farní kostel zasvěcený památce Povýšení sv. Kříže. Nepříliš nápadný kostel v sobě skrývá nádherný interiér. V současnosti je to jediná opravená a udržovaná část zámku. Ukazuje, jak krásnou stavbou by mohl být celý areál. Pokud však zámek zmizí stejně jako zmizel gotický hrad, zůstane kostel jen jako torzo a památník lidské lhostejnosti.

Parametry naučné stezky:
Začátek autobusová zastávka Buštěhrad, konec tamtéž, délka 1,5 km, cesta po městských komunikacích, 25 zastávek, doba prohlídly cca 2 hodiny, stezka je určena pro pěší. Značení je šipkami na jednotlivých tabulkách, které jsou umístěny na domech.

Doprava:
Buštěhrad (autobus)

Cyklotrasy:
Z Divoké Šárky přes Okoř (dále pokračuje na Kladno)

Zajímavosti v okolí:
Lidice - národní památník
Okoř - zřícenina hradu
Budeč, Libušín - hradiště
Kladno - okresní muzeum, medvědárium
Vrapice - naleziště zkamenělých žraločích zubů
Podlešín - železniční viadukt a Podlešínská skalní jehla

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.stezka.cz

Typ záznamu: Naučná stezka
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 24.09.2004 v 15:12 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba