ganerbenburg
Hrad obsahující více jader, která byla sídly více samostatných majitelů; běžný typ v Německu, až 10 jader, každé s palácem a věží; u nás pouze Choustník a Skála u Přeštic

hrad bergfritového typu
Hlavní typ šlechtického hradu 13. a 14. stol.; obsahuje tři základní prvky, věž (bergfrit), v drtivé většině případů okrouhlou a stojící v čele stavby, palác v chráněné poloze a hradbu (příklad: Šelmberk, Vlašim, Zvířetice, Kokořín)

Hrad s blokovou dispozicí
typ, u něhož donjon srůstá s palácovými křídly do bloku obklopujícího nádvoří, a to ze tří nebo čtyř stran (příklad: Orlík u Humpolce, Nový Herštejn)

hrad donjonového typu
hlavními prvky je volně stojící donjon a hradba, s případnými dalšími objekty; začíná se objevovat na přelomu 13. a 14. stol. (Rabí), nejčastěji v 1. pol. 14. stol. (Netřeb, Vítkův Kámen, Kunžvart)

Hrad s dvoupalácovou dispozicí
typ (obvykle) bezvěžového hradu; jádra tvoří dva více či méně srovnatelné paláce, situované na protilehlých stranách nádvoří; dvoupalácové jádro často obíhal parkán; nejstarší známý případ představuje Kožlí, přípomínané r. 1318, dále např. Egerberk, Dívčí Kámen

hrad s obvodovou zástavbou
základní typ královských hradů 13. stol.; většinou vícedílný hrad s větším množstvím budov (paláců), které tvoří součást obvodového opevnění (příklad: Křivoklát, Bezděz, Vrškamýk)
hrad s palácem jako hlavní obytnou i obrannou stavbou typ bezvěžového velmi úsporného šlechtického hradu z přelomu 13. a 14. stol.; palác výrazně převyšuje hradby; klasickými ukázkami jsou Vlčtejn a Řebřík, částečně též Tetín
hrad s plášťovou zdí typ bezvěžového hradu, u něhož tíha obrany leží na mohutné, vysoké obvodové hradbě (plášťové zdi), za níž jsou skryty ostatní objekty; více se užíval na Moravě, v Čechách spíše výjimečně (Kumburk v první stavební fázi, Kozlov, Roimund, Opárno)

hrad podunajského typu
stavba se dvěma hranolovými věžemi, mezi nimiž se nacházel palác (13. století)

hrad typu francouzského kastelu
pravidelný vícevěžový hrad převážně s okrouhlými flankovacími věžemi, umožňujícími aktivní obranu; u nás poprvé použit při stavbě Týřova, dále Džbán (z velké části), Konopiště

Hradiště
Terénní pozůstatek po hradu, přeneseně se užívá pro slovanské a raně středověké hrady ze dřeva a hlíny

Kastel
pravidelný, nejčastěji čtvercový či obdélný vícevěžový hrad
skalní hrad hrad
Hrad zbudovaný na skalním, nejčastěji pískovcovém útvaru; rozkládal se obvykle na horní ploše skály, přístupné upravenou spárou, a nemusel obsahovat zděné části

DALŠÍ INFORMACE: http://www.hrady.hyperlink.cz