Historie obce Svatoslav [ Historie (archivní dokument) ]
K obci patří samoty Svatoslavský mlýnek, myslivna Cejpy a hájovna Březiny.
Obec byla přikoupena roku 1290 opatem Martinem II. od templáře Sigrida. Roku 1465 obec zastavil opat Matěj manovi Vidlákovi, který užíval se svými dědici statek až do roku 1490, kdy ho vyplatil Vilém z Pernštejna.
Roku 1556 bylo ve Svatoslavi 19 láníků, dva podsedky, 1 man a 1 dvořák. Až do prodeje panství Osovským z Doubravice byli ve vsi manové dva.
V roce 1556 je doložen man Jan Vidlák, v roce 1573 Mikuláš Vidlák, v roce 1629 Jan Vidlák, v roce 1654 Jiří Kotrba.
V roce 1678 byli v osadě na bývalých manských statcích dva dvořáci, kteří měli po 106 měrách, 8 celoláníků po 35 měrách, 4 půlláníci po 17,5 měrách a 1 podsedník s 8 mírami.
Do roku 1869 byla osadou Svatoslavi obec Bochovice.
V obvodu obce je letohrádek Zátiší, postavený v trati Na seči. Původně se jmenoval Valdštejnovo zátiší (Waldstein ruh). Od roku 1925 byl po rozdělení velkostatku třebíčského, sídlem velkostatku, jehož majiteli byli Waldstein-Wartenberg, Montlongová a Krečenová.
Po pozemkových reformách měli roku 1935 výměru 1319 ha a náležely k němu 2 dvory a cihelna. Správa velkostatku sídlila v Čechtíně. Po vyvlastnění roku 1945 zde bylo zřízeno dětské letovisko, kde v letech 1949 a 1950 ověřovali třebíčtí učitelé Josef Kratochvíla a Marie Zejdová možnosti výuky v přírodě. Jejich poznatky pak byly v nepříliš šťastné podobě aplikovány při takzvaných letních školách. Dnes je původní architektura zámečku z konce 19. století zcela zničena socialistickými stavebními úpravami ze 70. a 80. let dvacátého století.
Hasiči byli založeni roku 1894, Omladina 1911, Sokol, Domovina a agrární dorost 1924.
Obecná škola roku 1889, od roku 1905 dvoutřídní.
Statky čp. 25, 26 a 27 jsou památkami lidové architektury 19. století, pozoruhodná je rovněž myslivna "Cejpy" či "Sejpy".
Do roku 1870 měla obec 445 obyvatel, roku 1900 450 obyvatel a roku 1991 268 obyvatel.
