Je dominantou západní strany náměstí. Původní stavba, jejíž vznik byl kladen do konce 13. a začátku 14. století, změnila po několika přestavbách zcela svoji podobu, takže v současné době prezentuje nejvíce slohových prvků z období baroka.

Základ stavby tvoří pozdně gotické síňové dvoulodí s pětiboce zakončeným presbytářem s opěráky, hranolovou věží na severní straně a s obdélnou patrovou oratoří na jižní straně.

Patrně ze 16. století je zachována klenba kněžiště a obvodové zdivo lodi. Presbytář s lomenými okny byl sklenut síťovou klenbou s profilovanými žebry bez konzol. Vně kněžiště zůstaly zachovány čtyři pilíře, v horních partiích již v barokní úpravě. Na presbytář navazuje polokruhovým vítězným obloukem téměř 21 m dlouhá loď s lomenými okny v západní a jižní stěně. Roku 1613 byla zaklenuta na tři střední oblé sloupy, spočívající na hranolových patkách. Klenba lodi byla provedena jako křížová hřebínková bez žeber. Přestavbu v letech 1613-1615 prováděl Jan Schütz z Českých Budějovic. Převážnou část nákladů hradil majitel panství Adam ze Šternberka spolu s hejtmanem Ondřejem Holušickým. Vedle klenby byl v tomto období vybudován v západní části lodi kůr, spočívající na šesti vysokých toskánských sloupech s nepravidelnými půlkruhovými arkádami. Zábradlí kůru tvoří balustráda z kuželek. Na severovýchodním rohu chrámu byla přistavěna věž. Tato hranolovitá stavba byla pětipatrová, v horní části prosvětlená okny a vně plasticky zdobená. Ještě ve 2é. století bylo ve věži obydlí hlásného. V přízemí věže byla situována sakristie, sklenutá jednoduchou křížovou hřebínkovou klenbou bez žeber. Z období této přestavby se uchovaly na několika místech chrámu i věže nápisy.

K významné přestavbě kostela došlo v roce 1740, kdy byl nad zdmi presbytáře zvednut směrem do náměstí štít, plasticky zdobený, s ponechaným výklenkem pro sochu sv. Matěje. V letech 1741-1743 byla zvýrazněna celá stavba barokní cibulovou, plechem pobitou helmicí.

Historicky zajímavé vnitřní zařízení kostela pochází převážně ze 16. - 18. století. Z roku 1555 je to cínová křtitelnice, zdobená figurálními reliéfy. Na konec 16. století je datován hliněný polévaný reliéf s postavou P. Marie, umístěný v sakristii. Z doby kolem let 1620-1630 pochází obraz Klanění králů, jehož autorem je patrně Cornelius de Vos (autorství dříve nesprávně připisováno P.Brandlovi). Další zařízení, jako hlavní a boční oltáře, sochy apod., pochází převážně z období kolem roku 1740.

Jižně u kostela stojí budova děkanství. Při jejím požáru v roce 1711 byla spálena a znehodnocena část starých zápisů a matrik. V současné době je tato opravená budova součástí západní fronty náměstí.

Díky svojí vysoké a výrazné věži tvoří děkanský kostel sv. Matěje charakteristickou dominantu města Bechyně.

V roce 1993 byla zahájena rekonstrukce kostela. Součástí této akce byla i kompletní výměna konstrukce kostelní věže. Během rekonstrukce kostela dostala stavba novou fasádu a nové dřevěné schodiště, které má 111 schodů. Nová věžní konstrukce je věrnou kopií konstrukce původní. To např. znamená, že při její stavbě nebyl použit jediný hřebík.

Od roku 1999 je po 48 letech opět zpřístupněna věž kostela obyvatelům a návštěvníkům města.
Vstup na věž byl v roce 1951 zakázán na popud armády, která se obávala nepřátelské špionáže proti zdejšímu vojenskému letišti.

Vstup na věž je možný:
v červnu - pouze víkendy v době 10.00 - 12.00, 13.00 - 16.00 hodin

v červenci a srpnu je věž přístupná každý den v době 9.00 - 12.00, 13.00 - 17.00 hodin.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.mestobechyne.cz